Zahrádkář Jerome

Fóliovník z plastových trubek (3.4.2012)

Skoro na každé zahradě stojí podomácku vyrobený fóliovník nebo skleník. Divím se, že tyto plody lidské tvořivosti nejsou dosud objektem zájmu nějaké bakalářské nebo magisterské práce. Někdy jde o skutečné konstrukční klenoty, které mají nesporný vliv na celosvětový pokrok architektury podobně jako kosmonautika na pokrok techniky.

Sám jsem několika takovými vzrušujícími díly k pokroku přispěl, stejně jako řada mých kamarádů. Letos jsem čtyři roky starý fóliovník zboural a uskutečnil svoji několik let starou vizi, se kterou vás nyní seznámím. I když se vydávám všanc výsměchu zahradníků, sklenářů, zámečníků, instalatérů, statiků a kdovíkoho ještě. Původně jsem s tím chtěl vyjít na veřejnost až za rok nebo vůbec, ale pro mne zcela nepochopitelné nadšení svědků mého snažení je příčinou toho, že se vše dovíte už teď. Celý článek zde...

U táty na zahradě (7.3.2012)

Vždycky se na pražský Suchdol rád vracím, na zahradu, kde jsem vyrůstal. Loni jsem přijel s motorovou pilou a zmlazoval jsem, přesně jak táta chtěl, již letité (45 let) zákrsky jabloní. Zmlazení bylo skutečně velké, ale přes rok vyrostlo mladé dřevo, za rok bude rodit. Nicméně - ač to tak z obrázku nevypadá, strom je obalen květnými pupeny. Nadechl se zhluboka a žije dál! Později vyfotím strom ještě v květu a potom s úrodou (táta říkal, že není možné, aby zmrzla jako loni :o)!) To se ví, obrázky přilepím i sem, aby bylo na co koukat...sám jsem zvědav, jak vše dopadne.

Na dalším obrázku může Stýblo i Bambulka vidět, jak se liší květný pupen od listového. Květný pupen je na starším dřevu - je to ten baňatý, větší. Listový pupen je na mladém dřevu. Po loňském debaklu je násada skvělá, bude třeba do ní při řezu "sáhnout", aby strom úrodu uživil a jablka nebyla mrňavá (byť v hojném počtu).

Na třetím obrázku, který jsem dnes na Suchdole cvakl, je větev s jednoletými výhony. Na starším, dvouletém dřevu, jsou na plodných trnech květné pupeny, které (snad) přinesou úrodu. Z narostlé štětky (předpokládám) táta nechá jediný letorost - tak, jak jsem naznačil červeně. Nebo půjde ještě trochu níž, na nějaký ten trn. Ale mluvit mu do toho nebudu, čertil by se.

Co s tím angreštem...? (20.2.2012)

Každý rok se mne na angrešt ptá několik lidí. Většinou až v létě, v době, kdy už je pozdě a hnědé padlí (dříve se mu říkalo americké) nezastavitelně řádí. Konce větviček hnědnou, zcvrkávají se a potahují se "plísní" (tedy houbou). Stejná hrůza se rozlézá i na plody a zakrátko je zahrádkář bez úrody...

Co s tím? První důležité opatření souvisí s řezem a učinil jsem je včera. Poté, co jsem angrešty prořezal (už je čas), jsem - a to je ta velice důležitá věc - zakrátil konce úplně všech letorostů. Konce větviček jsou zahnědlé a pokroucené, proschlé. Někde to moc vidět není, ale určitě je zapotřebí ustřihnout konec každé větvičky. Ucvakané konce větviček nenechte ležet na zemi, spalte je! Toto opatření je - alespoň dle mé zkušenosti - velmi účinné. Pokud není tlak infekce příiš velký, tak vám nějakou úrodu zajistí.

Dělám však ještě postřik před a po odkvětu (výhradně fungicid Discus). Angreštu mám poté dost, plíseň se objeví zas až po sklizni, plody napadnout nestihne.Dobré je ovšem pěstovat nějakou rezistentní odrůdu - třeba Pax. Ten mi dělá radost každý rok. (Všechny fotografie kliknutím zvětšíte).

Kalendář prací (17.2.2012)

Dal jsem dohromady své letité poznámky o tom, co důležitého mám na zahradě dělat a hlavně kdy, abych nezapomínal. Jde o poněkud banální, ale užitečný kalendář prací na zahradě. Spousta věcí ještě chybí, budu v toku času doplňovat.
Upozornění - jde o práce, které se týkají mne, takže určitě nejde o dokonalý souhrnný přehled všech možných prací. Navíc pozor - časové údaje v kalendáři používané se vážou zhruba ke "střední pěstitelské poloze", takže v Polabí nebo na jižní Moravě se budou práce na ně vázané vykonávat dříve, v podhorské oblasti později. Navíc - každý rok je jiný i v rámci jedné zahrady, takže uváděné termíny lze brát jenom orientačně.

Letošní sklizeň? Ani se neptejte... (4.10.2011)

Vypráskaný rok 2011...strupovitost sice dala pokoj, ale v květnu přišly mrazy - vesměs šly až na -6 i níž. A to už je i na jabloně moc. Zkušený ovocnář - pamětník mi povídal, že takovou hrůzu nepamatuje 42 let - aspoň poblíž Prahy.

Na mých stromech na Rokycansku nějaký ten plůdek zůstal nespálen, ale potom přišel koncem června černý mrak plný krup - a zahrada jich dostala řádný příděl. Do zpěvu mi nebylo, ale co nadělám.

A to nemluvím o tom, že mi zmrzly i angrešty, rajčata, broskve, švestky (nové odrůdy bez výjimky, urodilo se jen pár švestek odrůdy Stanley). A réva, samozřejmě. Sice znovu obrostla, ale už to nebyla žádná sláva.

Na druhé straně šťastlivec Stýblo na Brdech sklidil pěkné hrozny Krystalu - má révu na chráněném teplém místě v proluce mezi domky. Poškleboval se mi, bídák! A Drbač má zahradu mezi domy na kopci nad Smíchovem - také jemu poloha zachránila úrodu. Prostě roli hrál jenom nějaký jeden nebo dva stupínky celsia. A tak jsem si vzpomněl na to, co se povídá o nezatravněné půdě pod stromy. Že totiž vyzařuje víc tepla než zatravněná. Snad by to mělo znamenat i nějaký ten stupeň k dobru...a to už by na záchranu úrody stačilo. Stačilo. Kdyby nepřišly ty kroupy!

Soutěž v řezu jabloní (31.3.2011)

Již desátý ročník této náramné akce (Instruktáž a soutěž v řezu jabloní - pořádá ČZU) proběhl "Na Chloumku" v Mělníku v pátek 25.3.2011. To se člověk zase dozvěděl věcí...třeba to, co jsem po léta jenom tušil - že při odříznutí větve i většího průměru (u jádrovin) je lepší nechat řez bez ošetření, než ránu zatřít nějakým nekvalitním balzámem, který může být i na překážku hojení. Ovšem - podmínkou je zanechat ránu pěkně seříznutou, rovný řez bez otřepů, začistěný ostrým nožem.
A další zajímavost - mluvil jsem se sadařem, který pěstuje štíhlá vřetena - s úspěchem - na podnožích MM106. Výhody zřejmé.

Soutěže se zúčastnilo asi 25 ovocnářů, konkurence veliká. Skončil jsem na 5. místě a dostal cenu - profesionální pilku. Byl jsem v sedmém nebi. A už jsem se o ni stačil pořezat. Senzačně ostrá! A tak čistý řez jsem ještě neviděl.

Štíhlé vřeteno (21.2.2011)

Na četná přání a urgence kamarádů a kamarádek (Stýbla a Bambulky) jsem sepsal zásady, kterými se (přibližně) řídím při pěstování štíhlých vřeten. Když jsem však zhlédl, co všechno jsem sepsal...ne, nechtěl jsem nikoho vyděsit...jistě se vřetýnka dají pěstovat i jednodušeji, proti gustu žádný dyšputát. Jde o to dodržet hlavní principy - ohýbat větve do podvodorovné polohy, nechat dominovat terminál, udržet tvar smrku a obměňovat plodné dřevo.

Sklizeň! (10.10.2010)

Nejmilejší chvilky - sklízím jablka. Na prvním obrázku je obří Rubín - vážil 359 g, největší průměr 10 cm. Jak se to může stát? Jednoduše. Přeroubovával jsem na jaře vysokokmen Rubínu na Goldstar, a tak jsem jej při té příležitosti hodně seřezal. Proto vyrostla na tahounech pěkná a veliká jablka. Až jsem se divil, že přežila i tu děsivou strupovitost, o které jsem psal minule.

Na druhém obrázku je vděčná a plodná Rajka. Malý stromek dal 9 kg kvalitních jablek. Ale to, co je vidět na obrázku, není úplně ideální stav. Měl jsem na stromku těch jablek nechat od začátku mnohem méně (třetina by stačila), takhle šla výživa do jablek a stromek měl málo přírůstků. Tolik jablek jsem nechal kvůli návštěvám, aby omdlévaly při pohledu na tu úrodu (což se také dělo). Ovšem, Hujere, co ten plevel pod stromkem!?

Ach, ta strupovitost! (30.8.2010)

Pár let již sleduji, jak vzdorují rezistenty jabloní strupovitosti jabloní. Většina rezistentů má rezistenci přes 1 gen (vf). Jenže ten už leckde leckdy strupovitost překonala a právě letos mne udivilo, jak rozdílně na tom stromy jsou podle místopisné polohy - mám dojem, že výrazně záleží na místních podmínkách. Zatímco v celkem čistém podbrdsku strupovitost řádí již od jara i mezi mými rezistenty (ach ubohá Rubinolo, Vando, Rozelo, nešťastný Topazi, Orione, Sirie, nešťastné Lipno...), tytéž odrůdy v okolí Prahy téměř strupovitost nenavštívila! A to jsem všude ošetřoval stejně, i rezistentům jsem dal na jaře dva základní postřiky fungicidem. Tak si říkám, jak ono to vlastně s těmi postřiky je. Když je prostě špatný rok, tak se to neuhlídá, teď už ani rezistenty. Pokud tedy nechci stříkat každý týden - a to tedy jako zahrádkář nechci.

Spíš se časem budu poohlížet po nových odrůdách s odolností přes více genů. Na ty je strupovitost stále krátká (a asi dlouho bude). Tak třeba takový Angold, ten dopadl výborně i letos. A nebudu se zbavovat ani starších odolných odrůd.

Z těch stromů, které postihla strupovitost, dopadly lépe ty mladší s řidšími korunami. To ale není žádný velký objev.

Ale aspoň jeden rezistent mne letos opravdu potěšil - na obrázku je krásná a plodná letní odrůda Ametyst. Její první listy byly také postiženy strupovitostí, ty další už na tom byly lépe. Zatímco na starých přeroubovaných stromech byly z pohledu strupovitosti plody velmi nekvalitní, na štíhlém vřeteni byly plody téměř čisté. 3 roky starý stromek dal úrodu asi 11 kg.

Ještě jednou štíhlá vřetena - tentokrát v Norsku! (27.4.2010)

Kamarád Drbač se vrátil z Norska. A jelikož ví o mé zálibě v jabloních a tak podobně, nenechaly ho klidným sady štíhlých vřeten, pěstovaných téměř na březích hluboko do pevniny zařízlých fjordů... A fotil a fotil - aby mne překvapil - a to se mu povedlo dokonale. Nevěřícně jsem zíral - zejména, když jsem si nad mapou ujasnil, jak daleko na severu to je (i když, na druhou stranu, je to výškově nízko, u hladiny moře).

A to jsem si myslel, že u moře není pro jabloně vhodné klima. Tady to prý jde, prý tam tečou nějaké proudy vzduchu z vnitrozemí směrem do moře - ale pořádné moře je vlastně dost daleko. Podnože vypadají na M9 (jako u Brixenu v Itálii - viz článek níže), ale odrůdu netuší ani Drbač, ani já. A docela by mne to tedy zajímalo...

Štíhlá vřetena? Určitě ano! (16.4.2010)

Mnoho zahrádkářů se do jejich pěstování nepouští. Většinou se zakládají zákrsky. Proč ne. Před pár lety jsem ale štíhlá vřetena pěstovat začal a vůbec toho nelituji! Chce to málo rostoucí podnož (třeba M9), daří se mi štíhlé vřeteno krotit i na M26 (ale jen na méně kvalitní půdě, jistě ne na úrodné černozemi - a stromky musí být dále od sebe, třeba 1,5 m). Na obrázku vlevo je Rubinola (na M9) - ponechal jsem jí po řezu více větví, protože letos nemá příliš velkou násadu. Kdyby měla nasazeno více květů, řezal bych víc. Vyvazuji modrým provázkem, protože ho mám nejvíc, lepší by byl vinařský drát.

Vtip je v tom nechat dominovat terminál a vůbec nezapěstovávat silné kosterní větve - jako se to dělá u zákrsku. Nechávají se jen větve nižších řádů a ještě se ohýbají do podvodorovné polohy. Nechávají se rodit jen několik let, pak se nahrazují novými. To jen velmi stručně, časem napíšu o štíhlých vřetenech samostatnou kapitolku.
V cizích zemích se štíhlá vřetena pěstují už dlouho. Šerif Dan byl lyžovat v severní Itálii, poblíž Brixenu. A kousek od Brixenu je vesnice Natz a u ní spousta sadů, kde štíhlá vřetena pěstují. Pozoruhodné je, že je to ve výškách nad 1000 mnm. a roste jim to tam jak z vody - inu, jižní svahy, Alpy.... Všimněte si, jak jsou kmeny blízko u sebe (bude to kolem 80 cm), jak úplně chybí kosterní větve, jak jsou ponechány jen vodorovné nebo podvodorovné větve s květnými pupeny. Fotky jsou pochopitelně po zimním řezu. Lépe je to vidět na videích (.mpg),která tam Dan natočil: štíhlá vřetena poprvé, potom štíhlá vřetena podruhé, a ještě štíhlá vřetena potřetí. Pravda je, že pěstování štíhlých vřeten má i své nevýhody - chtějí v době sucha zalévat (jejich podnože mělce koření), je dobré udržovat nezaplevelené příkmenné pásy (řeším mulčováním travou), musí se více živit - třeba i postřikem hnojiva na list. Ale jejich minimální prostorové potřeby a až neuvěřitelná plodnost tyto zápory bohatě vyvažují.

Nářadí ovocnáře - nůžky, nože, pily (28.3.2010)

Pro spoustu lidí nejspíš úplně zbytečná kapitola, ale leckdo se mne na nůžky a pilky už letos ptal. A fakt je, že nevhodné nářadí může odradit - a to je pak velká škoda.

Jak správně, rychle a jednoduše řezat stromy? (13.3.2010)

Těžko. Záleží totiž na spoustě věcí. Jaká odrůda, jaká podnož, jaké jsou podmínky pěstování,jaká je násada květních pupenů, jaké má strom přírůstky (kdo má zkušenosti, přijde a tohle všechno vidí - ale bez nich to nejde). Podstatné jsou zkušenosti, léta zkušeností. Když člověk začíná, nemá vždy po ruce někoho, komu by se díval pod ruce a mohl se ptát. V takovém případě to chce teoretický základ (tedy číst a prohlížet, studovat, komunikovat třeba v debatách na webu nebo se podívat na moji kapitolu o řezu stromů) a nebát se řezat a cvikat, případně si dělat i poznámky - a za rok zjišťovat, kam ten jeho zákrok vedl, co se stalo, co narostlo nebo nenarostlo.

Včera jsem prodělal zajímavou zkušenost - byl jsem pozván na soutěž v řezu jabloní do Mělníka. Zaujaly mne debaty odborníků nad tím, jak řezat zrovna tu či onu větev. Jednoduše řečeno - dosti často existovaly dva rozdílné zásahy, ale oba byly rovnocenné, oba šly použít. A tak to prostě je - ale dovedu si představit nebohého úplného začátečníka, ten zmatek v hlavě, kdyby u toho byl...

Zlaté nůžky v Mělníce vyhrál pan Cajthaml (to je on, tady vpravo na větvi). I když někteří další závodníci řezali také skvěle a rychle, u vítěze mne fascinovala jeho jistota a úspornost pohybů. Jen tak v klidu cvikal - a vyhrál. Zatímco jiní pobíhali kolem stromků jako tygři v kleci. U vítěze prostě byla ta zkušenost tisíců ostříhaných stromků vidět. Ale dost úžasné bylo pozorovat i ostatní profíky, jak cvikají o závod, v každé ruce jedny nůžky - jak superrychlí roboti z jiného světa, senzační podívaná!

Další stránka o zelenině (4.3.2010)

Můžete nahlédnout do stručných poznámek o další zelenině (většinou velmi běžné), s kterou mám (aspoň občas) co do činění. Občas potřebuji nakouknout kdy co vysadit, abych zkrátka na něco nezapomněl já nebo Bambulka nebo Stýblo nebo Kuklík, Drbač nebo kdokoli jiný... Je to všechno hodně stručné, budu časem doplňovat.

Pár příspěvků k zelenině... (31.1.2010)

Je sice zima, ale nespím. Stýblo se mne někdy kolem vánoc ptalo na roubované okurky. A nejen on, myslím, že i Bambulka, která jeho dotaz slyšela, projevila živý zájem. Co jsem jim povídal, jsem napsal a nakreslil i sem na stránky. A vůbec to není špatné téma, u rajčat, okurek a tykví ještě chvilku zůstanu. Oproti např. jádrovinám mají jasnou výhodu - jak říká Jim: Zasadit a sníst. Brzo. V tom samém roce.

Ořešák. (19.11.2009)

Musel jsem spoustu hodin dolovat jádra ze skořápek, tak jsem si usmyslel, že se ořešáku pomstím tím, že o něm napíšu pár řádek :o)!

Meruňky. (1.11.2009)

O pěstování meruněk.

Drobné ovoce. (16.10.2009)

O pěstování rybízu, angreštu a josty. A už jsem přidal i pojednání o malinách, ostružinách a kanadských borůvkách.

A k tomu stručně o množení drobného ovoce.

Broskvoně. (26.5.2009)

O pěstování broskvoní - podnože, řez, odolné odrůdy,...

Mám dobrou zkušenost s pěstováním broskvoní i v nadmořské výšce 470 mnm. Je to běžné, nicméně nedávno to velmi překvapilo a rozradostnilo kamaráda Jendu Hlaváče. Takže už běhá po zahradě a plánuje, kde své zamilované ovoce vysadí...ale až na jaře. Broskvoně dycinky na jaře!

Slivoně. (19.5.2009)

O pěstování slivoní (švestek a tak podobně) - podnože, řez, odolné odrůdy,...

Hrušně. (9.4.2009)

O pěstování hrušní - podnože, řez i rez hrušňová.

Rajčata, papriky, okurky (2.4.2009)

Postřehy ohledně pěstování sadby, prověřené desetiletími. Ale i třeba sázení rajčat. Kapitola, kterou budu ještě doplňovat, ale ať slouží už teď.

RUBÍN se řeže jinak (28.3.2009)

Několik lidí se mne loni i letos ptalo, jakže se řeže Rubín. A tak jsem o Rubínu napsal něco málo do kapitoly o řezu jabloní. Dokonce jsem k tomu dneska cvakl dvě fotky. Není to zrovna nové jablko, i strupovitost ho dokáže potrápit (a teď už mám jiné favority, i co se chuti týče), ale pořád hodně rozšířené a díky ověnčenosti mnoha tituly v minulosti (mnohokrát Jablko roku, Jablko desetiletí, ...) jen tak člověku z paměti nezmizí. Dodnes si pamatuju tu slávu, když si táta kolem roku 1980 přivezl od Loudy rouby...i tu legraci s řezem...tenkrát...

Přidána kapitola o višních! (27.3.2009)

Višně nejsou tak náročné na podmínky pěstování jako třešně, jsou jen trochu náročnější na řez.

Nová kapitola o třešních! (21.3.2009)

Přidal jsem kapitolu o třešních - odrůdy, podnože, jak udržet malou třešeň, výsadba, řez (i Zahnův), roubování...a připravuji další peckoviny.

Přidal jsem návštěvní knihu pro Zahrádkáře Jeromeho (17.3.2009)

Debatujme, dotazujme se, odpovídejme, nadávejme, chvalme...vpravo nahoře v odkazech!

Doplnil jsem řez jabloní (14.3.2009)

Zejména kapitolu o pěstitelském tvaru vřetenovitý zákrsek. Co ho mám rád.

Doplňuji první fotky květin. (11.3.2009)

Protože už kvetou! A co dál? - v nejbližších dnech doplním do řezu jabloní obrázek a stručný popis, jak se zakládá a řeže vřetenovitý zákrsek. Mám ho rád.

Novinka - postřiky! (20.2.2009)

Stručně o pesticidech, kdy stříkat (hlavně jádroviny), o tom, že lze míchat různé postřiky dohromady a tím si ušetřit práci.

Nové stránky o květinách (16.2.2009)

Nové stránky o květinách - letničky, dvouletky, k okrase, k řezu, k sušení, léčivky, koření. Budou i nadále rozšiřovány (přibudou ještě cibuloviny apod.) V průběhu jara a léta doplním fotografiemi. A v čem je jejich přínos, když si o těch roztomilých květinkách může přečíst kdekoli cokoli? V tom, že je napsala moje máma, která má v této oblasti desítky let zkušeností. Sama vybrala jednoduše pěstovatelné, ale atraktivní květiny a stručně se omezila jen na podstatné skutečnosti a fígle v jejich pěstování. Teď pracuje na trvalkách (toho bude víc než dost). Objeví se to tady tak za dva týdny.

Nová stránka o roubování jabloní. (30.1.2009)

Přidána stránka do kapitoly o jabloních - týká se roubování - jak roubovat jednoduše a spolehlivě. Ještě je čas na odebrání roubů.

Co kdy na zahradě střihat a řezat. (29.1.2009)

Přidána stručná stránka o tom, co kdy na zahradě stříhat, řezat...protože jaro není daleko!

Vinná réva (26.1.2009)

Přidána stránka o řezu révy vinné. S obrázky, tak jak mne to naučil jeden vinař.

Jabloně (22.1.2009)

Přidána stránka o řezu jabloní. Je to velmi obsáhlé téma, kapitola mi pěkně nabobtnala a to jsem se snažil popsat jen základy - a pokud možno stravitelně. Průběžně budu ještě nějaké věci do ní doplňovat, zejména pokud někdo projeví zájem o nějaký konkrétní popis či návod.

Jabloně (11.1.2009)

Přidána stránka o podnožích jabloní. Následovat bude (během ledna) kapitola o řezu. Přibudou poznámky i o zelenině atd (aby se něco nezmeškalo - jaro se blíží).

Proč stránky o zahradě!? (6.1.2009)

Za prvé - pro kamarády a známé, ale i pro kohokoli jiného, koho zaujmou. Každý rok se mne ptá spousta lidí, jak mají co pěstovat, jak se co stříhá a kdy, jak mají používat postřiky, jak hnojit a proč (tisíce a tisíce otázek se rojí...). Zejména, když několik hodin stříhám někomu jabloně na zahradě, je na otázky času dost a tyto zhusta prší... A za druhé - má hlava neklamně stárne a pracně nabyté vědomosti zdráhá se, asi ze sebezáchovných důvodů či co, udržet... Nu, tak si to všechno budu pořádat tady na webu a ještě to třeba někomu dojde k užitku. Rozhodně si nedělám patent na rozum a leccos, co tady najdete, nemusíte brát jako jedinou pravdu. Nicméně stojím na ramenou obrů (mí rodiče - dlouholetí zahrádkáři tělem i duší, leckdo z vás je zná) a čerpám z bezedné studnice jejich praktických zkušeností - a odtud plyne má drzost takové stránky psát. Jinak ještě čerpám - pochopitelně - ze zkušeností několika ovocnářských velikánů, jež jsem měl tu čest poznat osobně, z knih a časopisů a z materiálů, dosažitelných na webu a též z mých již letitých osobních zkušeností. A nakonec - a je to podstatné - se budu snažit radit stravitelně a přiměřeně situaci. Jerome